OBEC erbLÍŠNICE
okres
okres
Ústí nad Orlicí

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Organizace > Sokol > Něco z historie

Něco z historie Tělocvičné jednoty Sokol Líšnice

Budoucí sokolovna - druhá polovina 19. stol.

Podle historických pramenů jako jedni z prvních obývali budovu č.p. 244 (dnešní sokolovna) Jan Volf a jeho žena Josefa rozená Houfová.

1886

Po smrti pana Volfa obývali tuto budovu Josef Kalous a Josefa rozená Houfová, kterým se 7.září 1886 narodil syn Bohumil. Poté se odstěhovali do Prostějova.

1900

Jako další majitel je uváděn v historických zápisech František Bednář, hospodský a truhlář. U tohoto majitele je zapsána i první zmínka v obecní kronice. Zápis z kroniky : Dne 22.listopadu 1900 o 12. hodině polední vypukl oheň v domě hostinského a truhláře Františka Bednáře č.p. 244, kterým byl krov budovy, zásoby prken a píce zničeny. Oheň povstal tím, že se vzňal trám v komíně posazený, od něhož se záhy vzňala sláma a jiné hořlaviny. Škoda činila asi 3.000.- K. Byla však pojištěna na 2.000.-K.

1901

Zápis z kroniky : Koncem roku 1901 ukončena stavba silnice vedoucí hořejší částí obce od hostince Františka Bednáře č.p. 244 až po usedlost Jáchyma Berana č.p. 35.

1913

Dalším majitelem budovy č.p. 244 byl František Hůlka. I o něm se zmiňuje obecní kronika. Zápis z kroniky: František Hůlka 16.1.1913 hlasoval pro stavbu Poorlické železniční dráhy. František Hůlka hostinský v Líšnici č.p. 244. Ženatý, narozen v Líšnici č.p. 288 dne 27.února 1878. Syn Františka a Barbory roz.Tomanové. Do války narukoval 27.července 1914. Z důvodu zdravotních propuštěn domů, víc nerukoval. Budova č.p. 244 byla i nadále panem Hůlkou provozována jako hostinec, k čemuž se vztahuje i další zápis v obecní kronice. Možná trochu úsměvný, ale vzhledem k tomu, že probíhala 1. světová válka pochopitelný.

1916

Zápis z kroniky: Na stížnost podanou, v které stěžováno, že v hostinci Františka Hůlky odbývají se často muziky a zábavy spojené s nočním hulákáním usnesl se obecní výbor, aby zábavy tyto byly zakázány.

Nyní již doslovný přepis z obecní kroniky :

Založení Sokola v Líšnici 1920

V roce 1920 byla založena Tělocvičná jednota Sokol v Líšnici. Sokolové se začali scházet a cvičit v hostinci pana Hůlky. Cvičilo se i na Tyršově cvičišti (dnešní hřiště), byl založen dramatický kroužek. Ochotnické divadlo se hrálo ještě v hostinci u Marvanů. Jednatelem sokola byl hostinský František Hůlka

1925

Sokolové hrají ochotnická představení (dramatický kroužek) souběžně se spolkem líšnických "Divadelních ochotníků Tyl". V tomto roce bratr Hůlka převedl svoji nemovitost Tělocvičné jednotě a započalo se s přestavbou budovy.

1926

Na podzim byla dokončena výstavba sálu a jeviště nové sokolovny v čísle popisném 244 v Líšnici. 26.prosince byla sehrána k slavnostnímu otevření hra Lucerna, 31.prosince byl pořádán Sylvestr a přivítání Nového roku 1927.

1927

27.února navrhuje TJ Sokol sloučení svého dramatického kroužku s "Divadelním spolkem Tyl". "Divadelní spolek Tyl" na toto nepřistoupil, avšak své hry hrál od roku 1930 na jevišti sokolovny.

1935

Poslední divadelní představení v sokolovně bylo sehráno 31.března "Divadelním spolkem Tyl" a bylo to představení Paličova dcera. Na jaře sokolovna v Líšnici vyhořela. Tato tragédie však sokoly nezlomila a okamžitě byla zahájena přestavba celé budovy. Během jednoho a půl roku byla celá stavba , podle projektové předlohy arch. Zdeňka Havlíčka ze Žamberka , dokončena.

1936

25.října bylo uspořádáno slavnostní otevření nové sokolovny skoro v její dnešní podobě. V Líšnici konal se slavnostní průvod a poté proběhlo slavnostní otevření nově zrekonstruované budovy. Od tohoto roku byla sokolovna využívána pro kulturní a sportovní  vyžití celé obce. V sokolovnš se hrálo divadlo, promítalo kino, probíhaly taneční zábavy a plesy. Především však sloužila k tělocvičnému vyžití místních sokolů.

1939

Během okupace nastává útlum celého sokolského hnutí, neboť sokolové na celém území protektorátu byli stíháni, zatýkáni, odváženi do koncentračních táborů a popravováni. Mnoho sokolů bylo také odvedeno do války.

1945

Po přestřelce na Šedivci mezi Rudou armádou a Němci 9.května zanechala ustupující německá armáda mnoho koní a povozů s válečným materiálem. Za nedlouho naši občané koně a povozy dopravili na sokolské cvičiště. Druhého dne bylo vše dopraveno do kasáren v Žamberku. Od Pastvin projíždělo Líšnicí mnoho transportů Rudé armády k Žamberku. Opačným směrem putovala poražená vojska německá ve zbědovaném stavu. V sokolovně byla postavena polní kuchyň, kde se vařila káva a ponejvíce guláš, jež podávány pochodujícím jednotkám, které byly posílány směrem na Králíky. V sokolovně bylo přes týden na 100 vojáků Vlasovců, dále 7 Angličanů, 2 Francouzi a 57 Slováků.  Místní národní výbor v Líšnici s Tělocvičnou jednotou Sokol a Svazem české mládeže pořádali 14.září ve 20.30 hodin v sokolovně smuteční slavnost k 8. výročí úmrtí Tomáše Garriqua Masarika. Proslov měl Vojtěch Novák, řídící učitel. Posvícenskou taneční zábavu pořádala TJ Sokol v neděli dne 28.října a v pondělí 29.října posvícenské dozvuky.

1946

Již 7.února se oteplilo a začal sníh táti. 8.února se oteplilo mnohem více a začalo ještě silně pršeti a k večeru stoupla voda v řece. Večer do 20. hodin se dalo ještě u sokolovny po silnici přejíti, pak již se tlačila voda po silnici za sokolovnu. Mnozí lidé bděli, jiní usnuli. Kol 23. hodiny a i později byli spící lidé probuzeni hukotem vody. Jaké bylo překvapení mnohých, když na místo na suchou podlahu stáli po kolena ve studené vodě. Celé Račovice a hlavně pak Obec a celý dolní konec Líšnice byl pod vodou. V sokolovně bylo vody na 30 cm nad podlahou. Pianino stálo ve vodě a vzalo za své. Již 27. května pořádal MNV v sokolovně oslavu 62. výročí narození presidenta Dr. Edvarda Beneše. Projev učinil Vojtěch Novák, řídící učitel.

1947

TJ Sokol, která čítala 160 příslušníků žactva, dorostu a členstva obého pohlaví měla velmi pěknou činnost tělovýchovnou i kulturní. V tomto roce sehrála následující divadla : 9.března - Frank Tetauer - "Úsměvy a kordy", 6.dubna - Macháček - "Ženichové", 7.dubna - táž hra opakována v Nekoři, 1.června - Karel Zajíček - "Hlas země požehnané", 28.září - Arnold Rydley - "Půlnoční vlak", 16.listopadu - Alois Jirásek -"Vojnarka", 25.prosince - Dubňanský - "Malerečka", 31.prosince - Silvestrovský kabaretní program. Taneční zábavy: 18.ledna - Sokolský ples, 15.února - Maškarní ples sokolský, 27.července - Pouťová zábava, 26. října - Posvícenská zábava, 27.října - Posvícenské dozvuky, Oslavy: 28.října - besídka k oslavě 28.října, 7.listopadu - oslava k 30. výročí VŘSR.

1948

TJ Sokol žádala MNV o vyjmutí z placení vodného, což schváleno.  V Praze se konal XI. Všesokolský slet. Starší žactvo mělo slet 19.a 20.června, 25.-27.června se konal slet dorostu a ve dnech 1.-6.července slet členstva. Sletu dorostu i členstva se zúčastnili nejen cvičící z naší obce, ale i četní diváci. Žactvo Národní školy na počest narození Klementa Gottwalda zasadilo na Tyršově cvičišti u sokolovny Lípu Klementa Gottwalda.   Taneční zábavy : 1.ledna - Odpolední čaj, 17.ledna Sokolský ples, 1.srpna - Pouťová zábava, 24.října - Posvícenská zábava, 25.října - Posvícenské dozvuky, 26.prosince - Odpolední čaj   Divadla :7.března - Sokolská besídka, 28.března - "Zorka", 15.září - putovní kino ministerstva zemědělství promítalo odpoledne pro děti různé pohádky a večer pro dospělé zemědělské aktuality, "Krakatit a Nikdo nic neví", 16.září - "Vinice", 3.října - pohostinské vystoupení ČSM Bartošovice divadlo - F. Cimler "Statek našeho Franty", 28.října - Jaroslav Vrchlický "Noc na karlštejně", 2.listopadu - Vesnické divadlo "Maminka", 3.listopadu - odpoledne pro děti "Jak dědek sázel řepu", večer "Nemá kocour pořád posvícení, 25.prosince - "Zlý jelen", 31.prosince - pestrý Silvestr a po programu taneční zábava

1949

TJ Sokol žádá o výměnu pozemku za účelem přístavby přísálí, aby Františku Břízovi č.p.27 byla ponechána část Tyršova cvičiště o výměře 80 m2, kteroužto výměru zase jmenovaný přenechá u sokolovny jednotě, což MNV schválil.   Karlu Krejsovi z č.p.103 byl přidělen byt v sokolovně, kde se stal sokolníkem (domovníkem) po Janu Zářeckém, který přesídlil do domu č.p.54, rodném domu jeho ženy Růženy, rozené Kytlicové. 31.črvence byly konány vodácké závody na řece Divoké orlici. Startovalo se pod malou přehradou v Nekoři a závodníci ujeli 10 km do cíle na plovárně v Žamberku. Nejobtížnější úsek byl na peřejích na dolním konci Líšnice. Závodníkům přihlíželo četné občanstvo v počtu aspoň 2000 ne-li více. Oslavy a divadla : 23.ledna - vzpomenuto 25.výročí úmrtí V.I.Lenina, 6.března - Vítězslav Nezval "Loretka" (staropražská lyrická hra o 5 obrazech), 27.března - Jan Říha "Takový byl Martin" (sehráli absolventi Zimní rolnické školy v Žamberku), 17.dubna - "Okénko" (po divadle taneční zábava), 21.května - "Oblaka", 5.června "Oblaka" (po divadle taneční zábava), 31.října - pořádána oslava 28.října a VŘSR, účinkovalo žactvo obecné školy a kroužek mládeže ČSM, 25.prosince - "Marnost nad marnost", 31.prosince - veselé Silvestrovské pásmo   Taneční zábavy : 15.ledna - Sokolský ples, 31.července - Pouťová taneční zábava, 11.září - Taneční zábava, 23.října - Posvícenská taneční zábava, 24.října - Posvícenské taneční dozvuky

1950

16.května byla pořádána TJ Sokol besídka k Svátku matek. Při ní přečetl Vojtěch Novák č.p.248 mírovou rezoluci o zákazu použití atomové pumy. Všichni občané byly vybídnuti, aby totu rezoluci podepsali, což učinili. Spis byl odeslán Okresnímu národnímu výboru v Žamberku.  9.črevence byly pořádány vodácké závody  Besídky a divadla : 12.března - "Mikuláš Dačický z Heslova", 9.dubna - "Sluneční paseka", 22.dubna - "Už mě koně vyvádějí" (sehráli ochotníci z Hejnic), 16.května - Besídka k Svátku matek, 20.května - "Satan hor" (sehráli ochotníci z Hejnic), 27.května - promítány němé filmy "Od Svornosti", 21.července - promítán školním projektorem němý film "Mandelinka bramborová", 8.října - promítán film "Den Československé armády", 25.prosince "Královský polibek", 31.prosince - Veselý Silvestrovský kabaret, po programu taneční zábava.  Taneční zábavy : 7.ledna - Sokolský ples, 18.února Maškarní ples, 28.května - Májový vínek, 30.července - Pouťovou taneční zábavu, 31.července - Pouťové taneční dozvuky, 22.října - Posvícenská taneční zábava, 23.října - Posvícenecké taneční dozvuky 

1951

Na schůzi rady MNV konané dne 17.února, dle informací opatřených na Okresním národním výboru v Žamberku, bylo jednáno o dostavbě budovy sokolovny, přesněji řečeno, zřízení přísálí. V rámci akce M.5 (tzn. pět miliard) bylo radě na rok 1951 povoleno čerpání 90.000,-Kč. Tato částka na schůzi rady MNV ze dne 4.března byly rozvržena následovně : komunikace  25.000,-,  vodohospodářské práce  35.000,-,  ostatní  30.000,-Kč. U sokolovny byly vykopány základy a navezen kámen na jejich vyplnění. K uskutečnění stavby přísálí však nedošlo. (pozn. ke stavbě dochází až v roce 1967, kdy byla také celá budova opatřena tvrdou omítkou (břizolit). Sokolský den : Ve dnech 26. a 27.května se konal Sokolský den s následujícím programem: Sobota 26.května cyklistické závody - start v 19 hod u sokolovny- závodí dorostenci s muži. Neděle 27.května dopoledne v 9 hod. na hřišti u sokolovny volejbalový zápas, hrají družstva ONV v Žamberku proti Sokolu Líšnice. Dále se od 9 hod. plnily lehkoatletické disciplíny TOZ (Tyršův odznak zdatnosti). Odpoledne ve 14 hod. se konala v sokolovně besídka, na které účinkovaly všechny složky sokolské a to žáci, dorost i členstvo obého pohlaví. 1.července se konal tradiční vodácký závod    Taneční zábavy : 6.ledna -Sokolský ples, 27.ledna - Maškarní rej, 21.dubna - Taneční zábava, 29.července - Pouťová zábava, 30.července - Pouťové taneční dozvuky   Divadla :18.února - Václav Štěch "Třetí zvonění", 25.března - "Mordova rokle", 2.června - Fráňa Šrámek "Léto", 10.června - Fřáňa Šrámek "Léto" (hráno v Záchlumí)

1951 - 1953

Je příznačné, že politické události v obci měly i svůj odraz v tělovýchově i jeho jednotě. A protože Sokol byl i střediskem kultury zdejší obce, odrážel se nevyhnutelně tento stav i na tomto úseku. V údobí roků 1951-1953 probíhal proces sjednocení tělesné výchovy. I když tento proces přinášel nemalé organizační potíže, hlavně ve městech, zdá se být protichůdné, že je přinášel i do malých venkovských tělocvičných jednot. A přece tomu tak bylo. To co se odehrávalo v republice, v krajích a okresech, se zrcadlilo i ve venkovských obcích a samozřejmě i v Líšnici. Protože šlo o rozbourání tradic Sokola a Orla, byly mnohé jednoty nuceny přijímat nová jména, která odporovala jejich tradici a citu. Tato otázka se rozvířila i v naší obci. Nevědělo se ani jak se bude jednota jmenovat, ani jaká bude její příští náplň. Do vínku dostala hlavičku DSO Sokol (dobrovolná sportovní organizace Sokol). V souvislosti s budoucností jednoty se přetřásala otázka nemají-li se venkovské jednoty jmenovat například Traktor. Vzhledem k tomu, že po založení JZD budou přivtěleny k němu. a protože se do oficiálního politického života tlačila otázka zakládání JZD a rozvinutí třídního boje, je pochopitelné, že v těchto letech ochábala činnost tělocvičná i kulturní. Obětaví funkcionáři Sokola dřívějších let, kteří pomáhali znovu postavit vyhořelou sokolovnu a příkladnou obětavostí rozvinuli nevídanou tělocvičnou i kulturní činnost v obci i přes období protektorátu, byli pociťovány jako politicky nevhodné. Přišlo se i s návrhem sloučit činnost tělocvičné jednoty s Československým svazem mládeže a ponechat Sokolu jen činnost tělocvičnou a pro kulturní činnost zavést pro všechny složky jinou jednotnou organizaci. Je samozřejmé, že ti kteří obětavě v tělovýchově a kultuře pracovali , se v dané situaci jak za nevděk, tak pro nejistotu odvraceli od další činnosti a jednota tak v krátké době ztratila zkušené, dobré a nadšené organizátory.Výbor jednoty se snažil zajistit pravidelné cvičení žactva, dorostu a částečně i mužů. Divadelní odbor nacvičil hru "Pasekáři" a sehrál ne zrovna dobře nacvičenou sovětskou hru "Volá vás Tajmír", kterou vnutil souboru tehdejší osvětový inspektor v Žamberku František Kutík. Jednota v té době pořádala společně s místní organizací ČSM nedělní odpolední čaje asi po dobu jednoho roku. Ze sportovních oddílů si v této době nejlépe vedl oddíl stolního tenisu, lyžařský a odbíjené. Tito pravidelně prováděly sportovní činnost a zúčastnili se i okresních soutěží. Sokol pořádal každým rokem svůj tradiční sokolský ples. Výzdoba sálu, které byla věnována značná péče, byla prováděna za spolupráce s místními požárníky. Činnost zdejší jednoty řídil Okresní výbor Československého svazu tělesné výchovy, jehož předsedou byl zdejší rodák František Hůlka a tajemníkem, jehož funkce byla honorována, byl Bohumil Vik ze Záchlumí. 10.května byl uspořádán Běh vítězství

Toto je poslední záznam z obecní kroniky. Pokud má někdo z našich čtenářů nějaké dokumenty nebo zápisy o činnosti Sokola po roce 1953, nechť nás laskavě kontaktuje.